
Studie životní spokojenosti
První jiskra, mezi mnou a myšlenkou na poločasovníky, přeskočila před mnoha a mnoha lety. Zralý chlap, klient, vysoce postavený manažer, který poslední roky věnoval veškerý svůj čas a energii velké korporaci. Přichází na koučování a už ve dveřích říká: „Dnes se mnou nic nebude. Před hodinou jsem se dozvěděl, že tady končím.“ Šli jsme na oběd. Dlouho jíme mlčky, pak zvedá hlavu a spíš sám sebe se ptá „Mám před sebou 15-20 profesního života, co s tím?“ Neví a tápat bude ještě 6 měsíců. Jediné, v čem má jasno, je to, že tato vysoká manažerská hra, stovky kilometrů od domova a od rodiny, už mu nedává smysl a nechce v ní pokračovat. Právě vypukl jeho druhý poločas. Předtím, než do něj ale vstoupí naplno, stráví pár měsíců v šatně. Na ten oběd nikdy nezapomenu. Byla to chvíle plná extrémně silných momentů. Píšu si první draft poločasovníků. Do cesty mi vstupuje metafora života jako fotbalového utkání a bývalý vrcholový sportovec uvnitř mne má jasno. Díky, že jste jeho součástí.
První jiskra, mezi mnou a myšlenkou na poločasovníky, přeskočila před mnoha a mnoha lety. Zralý chlap, klient, vysoce postavený manažer, který poslední roky věnoval veškerý svůj čas a energii velké korporaci. Přichází na koučování a už ve dveřích říká: „Dnes se mnou nic nebude. Před hodinou jsem se dozvěděl, že tady končím.“ Šli jsme na oběd. Dlouho jíme mlčky, pak zvedá hlavu a spíš sám sebe se ptá „Mám před sebou 15-20 profesního života, co s tím?“ Neví a tápat bude ještě 6 měsíců. Jediné, v čem má jasno, je to, že tato vysoká manažerská hra, stovky kilometrů od domova a od rodiny, už mu nedává smysl a nechce v ní pokračovat. Právě vypukl jeho druhý poločas. Předtím, než do něj ale vstoupí naplno, stráví pár měsíců v šatně. Na ten oběd nikdy nezapomenu. Byla to chvíle plná extrémně silných momentů. Píšu si první draft poločasovníků. Do cesty mi vstupuje metafora života jako fotbalového utkání a bývalý vrcholový sportovec uvnitř mne má jasno. Díky, že jste jeho součástí.
První jiskra, mezi mnou a myšlenkou na poločasovníky, přeskočila před mnoha a mnoha lety. Zralý chlap, klient, vysoce postavený manažer, který poslední roky věnoval veškerý svůj čas a energii velké korporaci. Přichází na koučování a už ve dveřích říká: „Dnes se mnou nic nebude. Před hodinou jsem se dozvěděl, že tady končím.“ Šli jsme na oběd. Dlouho jíme mlčky, pak zvedá hlavu a spíš sám sebe se ptá „Mám před sebou 15-20 profesního života, co s tím?“ Neví a tápat bude ještě 6 měsíců. Jediné, v čem má jasno, je to, že tato vysoká manažerská hra, stovky kilometrů od domova a od rodiny, už mu nedává smysl a nechce v ní pokračovat. Právě vypukl jeho druhý poločas. Předtím, než do něj ale vstoupí naplno, stráví pár měsíců v šatně. Na ten oběd nikdy nezapomenu. Byla to chvíle plná extrémně silných momentů. Píšu si první draft poločasovníků. Do cesty mi vstupuje metafora života jako fotbalového utkání a bývalý vrcholový sportovec uvnitř mne má jasno. Díky, že jste jeho součástí.
Nejnovější komentáře